Opět veselé kelímky

Poslední dva plánované kousky už jsou na světě. Dalo by se říct, že už mám předem splněnou kelímkovou pětiletku:-)

Rychle jsem běžela fotit, než mi uteče sluníčko za hory:-)

Na chvíli si od nich dám pauzu, je třeba zkoušet i jiné věci. Krom toho mě v pěkném počasí zaměstnává i zahrada a zahrádka a manželův pokus o farmaření:-) Jak dopadne? To se ale dozvíte až na podzim po sklizni:-)
Oranžový kelímek je pro mě, mám jej do sady ke krabičkám, jež mám uloženy pod konferenčním stolem. Fešák s šavlí bude doplňovat všechny možné pirátské výrobky, které jsem zde již prezentovala. A ačkoli jsem avizovala, že poslední kousek této úžasné látky již byl zpracován, omyl je pravdou, našla jsem ještě kousek:-)))

 

Výztuž jsem tentokrát šetřila, použila jsem kliženku do každého druhého políčka.

Kelímků a chňapek není nikdy dost

Šití kelímků mě docela chytlo. A tak jsem ke kočičímu musela vytvořit další. Levandulový si nechám, ostatní poputují dál. A patrně ani tyto nejsou poslední:-)

 

 

 

Minule jsem žádnou výztuž do boků nepoužila, nyní jsem zkoušela penefol, kliženku i jejich kombinaci:-) Nejlépe se šilo s kliženkou, nedělala mi pod strojem takovou "paseku" jako penefol, s tím jsem trochu bojovala. Ale co do pevnosti nemá penefol konkurenci:-)
Včera večer jsem spíchla ještě několik chňapek podle jarního Love Bellet Fabrics 2013.

 

Manžel konstatoval, že výkroj u palce by měl být rozhodně větší. Na moji ruku sedí, ale jemu to docela vadí, takže příště nedostatek napravím. Lem jsem z jedné strany přišila strojově, z druhé jsem ho dnes dopoledne dokončovala ručně. Stříbrný materiál je zaro zakoupené přímo v Polytexu, mělo by být odolné vůči teplu a je určeno přímo na takováto dílka. Vyzkoušíme, uvidíme:-) Snad se sada jako dárek pro tchána bude líbit a využije je.

Pár pohledů na naši skalku

 

 

Jak vidno z fotek, u nás ještě stále svítí sluníčko
Přeji krásný nastávající víkend. H.

Je to tu zas:-)

A co? Opět se nám rozmnožil stav zvěře, u "pana bratra" na statku další prasnice povila podsvinčátka:-))))
Kolik jich je?
Tak počítejte...

Stádečko při krmení

A kdo už se napapal, chrní:-)

Nejtěžší je se probojovat davem k cíli

Tohoto nový svět viditelně unavil

Koukněte, jak mě zvědavě pozoruje.

 Tak co, dopočítali jste se? Vyšlo vám 13? Šťastné číslo pro prvorodičku:-) Ještě se necháme překvapit, jak příroda zafunguje. Jinak pro srovnání-tito měli v době focení tři dny, níže je foto jejich dvoutýdenních bratranců a sestřenic:-)

Taky měli zrovna siestu:-)

 V průběhu minulého týdne jsem toho moc nevytvořila, vznikla pouze jedna věc podle dubnové Mariny Quilt, tento kelímek na cokoli, třeba na pastelky. Mám střiženo ještě na další tři, tak snad se dokopu k jejich dokončení:-)

Podle návodu se do boků měly vložit ještě lamely, ty přidám až u dalšího kousku

Vyzkoušeno, drží dobře, na dně použit penefol

 

 

Přeji krásné jarní dny. H.

Máte doma mlsnou pračku?

Že ne? Opravdu tím chcete říct, že ta vaše nepožírá ponožky či kapesníky?
Moje je opravdu mlsoň, jí snad chutnají i manželovy trenýrky:-) Aspoň tedy podle stavu stížností, které občas slýchávám. Ale to je asi normální. Nicméně to, co nestráví, nám milostivě zpátky vydá.
Máme s mamkou společnou prádelku (prádelnu - jak chcete). Následkem toho se občas stane, že se některá naše fusakle zatoulá někam jinam a opustí svůj pár. Ta druhá na ni zatím čeká u mě doma:-) Aby mezitím měla důstojné útočiště, než se partnerka navrátí, vytvořila jsem pro ni na základě březnového návodu Mariny Quilt útulnou krabici.

Na dno a víko použit penefol, k látce jsem jej přišila. 

Záměrně jsem na nový příbytek nevolila výraznější šikmý proužek. Co kdyby se mi nepovedlo jej hezky přišít? Neodradily by případné nedostatky vracející se tuláky?
Boční části jsou opatřeny kliženkou, u vnitřní látky použit termolín (na víku) a ronofix (ve spodní části)-oboje muselo být k látce přišito, aby byly boky co nejpevnější a nebortily se:-)

Víko

Spodní část

 A jak je vlastně veliká? Vlezou se do ní všechny osamělé partnerky? Průměr spodní části je 24 cm a její výška činí 14 cm. Místa je tam tedy dost a mohou si tam v klidu a pohodě odpočívat až do návratu svých drahých poloviček:-))))

Přeji krásný nadcházející sváteční den, pokud možno strávený někde na výletě, v přírodě, hlavně s bližními:-)

Veselý běhoun a košík:-)

Ještě začátkem prosince jsem si nadávala, že jsem si předplatila znovu vydávaný časopis Marina Quilt, ale do té doby jsem nebyla schopna z něj nic ušít. A najednou jako by se s výrobky z časopisu roztrhl pytel. Nejpoužívanější se nyní pro mě stalo prosincové číslo. Z| něj pochází i návod na ušití běhounu a košíku na pečivo. Nyní, v lednu, již nemělo smysl jej ladit do vánočních barev, ale díky prapodivnému počasí jsem nehodlala zvolit ani zimní variantu. Spíš jsem chtěla něco veselejšího, takže k barevné parádě jsem zvolila červené, růžové a oranžové odstíny látek.

V podstatě se jednalo o můj první pokus o stvoření drážďanského talíře, nyní spíše poloviční kytičky. No a proto jsem fotila spíše z dálky, aby tak nebyly patrné nedostatky, jichž jsem se dopustila:-) Příště mi to snad půjde o něco lépe a nebudou -paradoxně-obloučky "hranaté".

Jak vidno, barevně je sladěný i košík (podle návodu určený na pečivo, můj slouží spíše na pamlsky pro synovce). Je poměrně velký, takže po focení jsem se jej pokusila ještě více ohnout a zmenšit a šlo to pěkně:-)

 

A přede mnou je další výzva- šití přes papír. Jsem zvědavá, jak to podle videonávodu na netu zvládnu. Pokud se to podaří, opět svůj pokus zveřejním. Děkuji za vaši přízeň a těším se na vás u dalšího článku.
Hanka

Krabička na krémy atd.

Pod mým konferenčním stolem zůstalo ještě kousek místa akorát na malou krabičku, do které vlezou krémy aj. vyšší věci. Opět jsem uplatnila návod popsaný v časopise Marina 3/2011, tentokrát ale jiný, protože zde byly uvedeny postupy dva. Toť výsledek, základna měří 16x16cm, výška stěn činí 15cm..
Poprvé jsem použila i penefol, takže dobře drží tvar. Tento materiál se mi moc zamlouvá, proto musím najít něco, nač jej ještě využít:-)

Veselé krabičky pro naše nezbytnosti

 Kruci, pod stolem je pořád takový nepořádek! Nechtěně vrazíte nohou do jedné věci a z druhé strany vypadne něco jiného!

Taky to znáte? No a já se rozhodla tuto situaci nějak vyřešit. Zabrouzdala jsem pro inspiraci v časopise Marina 3/2011 a našla tam řešení přesně pro mě. Krabička. Malá nebo velká. K jejímu ušití je vhodné jako výztuž použít penefol, který jsem sice hned objednala, ale ještě nedorazil a já už jsem nedočkavá. Proto si ušiju alespoň prototyp. Vzala jsem tu nejpevnější výztuž, kterou jsem doma našla, a nažehlila ji na spodní část obdélníku. A taky na obvodový pás. Zbývající obdélník a obvodový pás, jež byly použity na vnitřek, jsem nechala bez výztuže.
Pak stačilo vždy sešít jeden obdélník s pásem, vložit lícem k sobě, okraje sešít, protočit, matracovým stehem zašít otvor na protočení. U kraje jsem použila ozdobný steh. A protože se hrany dost rozjížděly (no hold ještě nemám pořádnou výztuž:-))), v okrajích jsem vždy kousky hran sešila.
Práce byla jednoduchá a poměrně rychlá. Určitě ještě pár krabiček ušiju. Vypadají krásně a vesele:-)))