Poprvé jsem použila i penefol, takže dobře drží tvar. Tento materiál se mi moc zamlouvá, proto musím najít něco, nač jej ještě využít:-)
neděle 27. ledna 2013
Krabička na krémy atd.
Pod mým konferenčním stolem zůstalo ještě kousek místa akorát na malou krabičku, do které vlezou krémy aj. vyšší věci. Opět jsem uplatnila návod popsaný v časopise Marina 3/2011, tentokrát ale jiný, protože zde byly uvedeny postupy dva. Toť výsledek, základna měří 16x16cm, výška stěn činí 15cm..
Poprvé jsem použila i penefol, takže dobře drží tvar. Tento materiál se mi moc zamlouvá, proto musím najít něco, nač jej ještě využít:-)
Poprvé jsem použila i penefol, takže dobře drží tvar. Tento materiál se mi moc zamlouvá, proto musím najít něco, nač jej ještě využít:-)
Další dárek pro vášnivou čtenářku
Znáte to. Co pořád nakupovat na svátky či narozeniny? Proč raději něco zajímavého nevytvořit? A tak přišel na svět další obal na knihu. Původně měly být látky umístěny opačně-korálová ven, béžová dovnitř, ale špatně jsem našila záložku. A vzhledem k tomu, že nesnáším párání, musela jsem se dané situaci přizpůsobit:-)
No a rozkvetla mi orchidea, takže jsem si neodpustila toto zátiší.
No a rozkvetla mi orchidea, takže jsem si neodpustila toto zátiší.
sobota 26. ledna 2013
Na bonbonky, lízátka či penízky?
Děti rostou a kapsy u kalhot, mikinek či bund jim již nestačí. Také
potřebují mít místo na všechny sladkosti od babiček, tet a dalších
známých. Nebo na kapesné?
Proto jsem se inspirovala časopisem Marina (prosinec 2011) a ušila nejprve první, pak druhou, třetí a nakonec i čtvrtou kapsičku na krk. A jestli budou sloužit jako mini kabelka či peněženka, to už je na malých svištích, kterých je kolem mě již docela dost. Jednu jsem si nechala do zásoby pro nějakou ratolest mé kamarádky.
S prvním výtvorem se fotil můj synovec Honzík. Ale protože nemám svolení rodičů k uveřejňování celé postavy, musela být fotka lehce "oříznuta":-))) Málem mi kapsičku k dalšímu focení již nevrátil:-)))
Proto jsem se inspirovala časopisem Marina (prosinec 2011) a ušila nejprve první, pak druhou, třetí a nakonec i čtvrtou kapsičku na krk. A jestli budou sloužit jako mini kabelka či peněženka, to už je na malých svištích, kterých je kolem mě již docela dost. Jednu jsem si nechala do zásoby pro nějakou ratolest mé kamarádky.
S prvním výtvorem se fotil můj synovec Honzík. Ale protože nemám svolení rodičů k uveřejňování celé postavy, musela být fotka lehce "oříznuta":-))) Málem mi kapsičku k dalšímu focení již nevrátil:-)))
sobota 19. ledna 2013
Jedenáct do tuctu
Moje rodina je přirostlá k půdě již po několik generací a toto pokračuje i mým bratrem. Má slušný zvěřinec, který se nedávno rozrostl o dvě mlékodajky (jalovičky) a telátko.
Další přírůstky se objevily dnes ráno. V seně nás čekalo dvanáct podsvinčat. Bohužel příroda chtěla své a jedno brzy odešlo do vyšších sfér, neb při takovém počtu to naše prasnice nezvládla a jedno přilehla. Nicméně přeživší jsou nádherná, fotky nejsou nic moc, za kvalitu se omlouvám:-)))
První foto je ze včerejška, další dvě jsou dnešní:-)
Další přírůstky se objevily dnes ráno. V seně nás čekalo dvanáct podsvinčat. Bohužel příroda chtěla své a jedno brzy odešlo do vyšších sfér, neb při takovém počtu to naše prasnice nezvládla a jedno přilehla. Nicméně přeživší jsou nádherná, fotky nejsou nic moc, za kvalitu se omlouvám:-)))
První foto je ze včerejška, další dvě jsou dnešní:-)
pátek 18. ledna 2013
Kam jenom ty penízky dám?
Přece do peněženky:-)
Na Vánoce jsem dostala krásnou novou kabelku, ale malou, takže má obří peněženka se do ní prostě nevejde. Zabrouzdala jsem Marinou 3/2011 a našla jsem zde postup na šitou šrajtofli:-) Vybrala jsem si krásnou látku, kterou jsem zakoupila zde. První pokus mohl začít.
Málokdy se mi nová věc napoprvé podaří, což právě nebyl tento případ. Svou zbrklostí jsem pokazila pár detailů, ale příště budu důslednější a výsledek se určitě projeví:-) Beru to jako výzvu pro příští pokus:-)
Na Vánoce jsem dostala krásnou novou kabelku, ale malou, takže má obří peněženka se do ní prostě nevejde. Zabrouzdala jsem Marinou 3/2011 a našla jsem zde postup na šitou šrajtofli:-) Vybrala jsem si krásnou látku, kterou jsem zakoupila zde. První pokus mohl začít.
Málokdy se mi nová věc napoprvé podaří, což právě nebyl tento případ. Svou zbrklostí jsem pokazila pár detailů, ale příště budu důslednější a výsledek se určitě projeví:-) Beru to jako výzvu pro příští pokus:-)
pondělí 14. ledna 2013
Andyho obleček
Kdo je Andy? Android. Vlastně tablet. Jeden takový dostala má švagrová od svého milého manžílka na Vánoce. Od září pilně studuje vysokou školu a bez technického zázemí to snad dnes už ani nejde. Aby nový pomocník dlouho vydržel a nepoškodil se, musel dostat svůj vlastní obleček šitý na míru:-)))
Nebylo to nic těžkého, stačilo Andyho poměřit, ustřihnout dva obdélníky, na jeden (nejlépe ten, který bude uvnitř) nažehlit výztuhu...přišít suchý zip...sešít boky...nakonec jsem vše obšila i ozdobným stehem, aby měl obleček šmrnc...a hotovo:-)))
Málem bych zapomněla! Jak mě správně švagr upozornil, u elektonického zařízení (tedy např. i u externích disků apod.) nepoužívejte magnetické zapínání!!!
Tady je výsledek:
Nebylo to nic těžkého, stačilo Andyho poměřit, ustřihnout dva obdélníky, na jeden (nejlépe ten, který bude uvnitř) nažehlit výztuhu...přišít suchý zip...sešít boky...nakonec jsem vše obšila i ozdobným stehem, aby měl obleček šmrnc...a hotovo:-)))
Málem bych zapomněla! Jak mě správně švagr upozornil, u elektonického zařízení (tedy např. i u externích disků apod.) nepoužívejte magnetické zapínání!!!
Tady je výsledek:
neděle 13. ledna 2013
Veselé krabičky pro naše nezbytnosti
Kruci, pod stolem je pořád takový nepořádek! Nechtěně vrazíte nohou do jedné věci a z druhé strany vypadne něco jiného!
Taky to znáte? No a já se rozhodla tuto situaci nějak vyřešit. Zabrouzdala jsem pro inspiraci v časopise Marina 3/2011 a našla tam řešení přesně pro mě. Krabička. Malá nebo velká. K jejímu ušití je vhodné jako výztuž použít penefol, který jsem sice hned objednala, ale ještě nedorazil a já už jsem nedočkavá. Proto si ušiju alespoň prototyp. Vzala jsem tu nejpevnější výztuž, kterou jsem doma našla, a nažehlila ji na spodní část obdélníku. A taky na obvodový pás. Zbývající obdélník a obvodový pás, jež byly použity na vnitřek, jsem nechala bez výztuže.
Pak stačilo vždy sešít jeden obdélník s pásem, vložit lícem k sobě, okraje sešít, protočit, matracovým stehem zašít otvor na protočení. U kraje jsem použila ozdobný steh. A protože se hrany dost rozjížděly (no hold ještě nemám pořádnou výztuž:-))), v okrajích jsem vždy kousky hran sešila.
Práce byla jednoduchá a poměrně rychlá. Určitě ještě pár krabiček ušiju. Vypadají krásně a vesele:-)))
Taky to znáte? No a já se rozhodla tuto situaci nějak vyřešit. Zabrouzdala jsem pro inspiraci v časopise Marina 3/2011 a našla tam řešení přesně pro mě. Krabička. Malá nebo velká. K jejímu ušití je vhodné jako výztuž použít penefol, který jsem sice hned objednala, ale ještě nedorazil a já už jsem nedočkavá. Proto si ušiju alespoň prototyp. Vzala jsem tu nejpevnější výztuž, kterou jsem doma našla, a nažehlila ji na spodní část obdélníku. A taky na obvodový pás. Zbývající obdélník a obvodový pás, jež byly použity na vnitřek, jsem nechala bez výztuže.
Pak stačilo vždy sešít jeden obdélník s pásem, vložit lícem k sobě, okraje sešít, protočit, matracovým stehem zašít otvor na protočení. U kraje jsem použila ozdobný steh. A protože se hrany dost rozjížděly (no hold ještě nemám pořádnou výztuž:-))), v okrajích jsem vždy kousky hran sešila.
Práce byla jednoduchá a poměrně rychlá. Určitě ještě pár krabiček ušiju. Vypadají krásně a vesele:-)))
sobota 12. ledna 2013
Sněhuláčkové podšálníčky
Je pátek večer a manžel má namířeno s kamarády na pivko. A já mám konečně klid na práci:-) Zbyl mi ještě kousek sněhuláčkové a červené puntíkaté látky, má oblíbená kombinace. No co s ním? Hodily by se podšálníky.
Nejprve jsem si nastříhala sněhuláčkové čtverce o velikosti 15 x 15 cm. A z červeného punťy jsem vytvořila čtverce o velikosti 21 x 21 cm. Jako výztuž pod jednotlivé obrázkové díly jsem využila sakon 14 x 14 cm. A další postup?
Výztuž jsem nažehlila na rub punťy a pak jsem zažehlila okraje barevné látky a vytvořila zkosené rohy podle následujícího postupu, ale paní na svém blogu používá ještě jeden způsob, který jsem ještě nevyzkoušela.. Pak už jen stačilo všít mé oblíbené sněhuláky:-)))
Ráno se manžel probudil a v kuchyni si všiml nových výrobků. Nejsou dokonalé, ale přesto byly pochváleny:-)))
Nejprve jsem si nastříhala sněhuláčkové čtverce o velikosti 15 x 15 cm. A z červeného punťy jsem vytvořila čtverce o velikosti 21 x 21 cm. Jako výztuž pod jednotlivé obrázkové díly jsem využila sakon 14 x 14 cm. A další postup?
Výztuž jsem nažehlila na rub punťy a pak jsem zažehlila okraje barevné látky a vytvořila zkosené rohy podle následujícího postupu, ale paní na svém blogu používá ještě jeden způsob, který jsem ještě nevyzkoušela.. Pak už jen stačilo všít mé oblíbené sněhuláky:-)))
Ráno se manžel probudil a v kuchyni si všiml nových výrobků. Nejsou dokonalé, ale přesto byly pochváleny:-)))
středa 2. ledna 2013
Jablečný/ananasový řez
Co dalšího bych pro naše mlsné jazýčky upekla? Pro inspiraci jsem navštivila stránky www.mamincinyrecepty.cz, kde ráda hledám inspiraci nejen na pečení, ale i vaření. Zvolila jsem již jednou vyzkoušený recept pro jablečný řez. Ve vrchní vrstvu jsem místo jablek tentokrát použila pěkně vyzrálý ananas, který jsme koupili na Vánoce, ale stále jsme jej nestihli zkonzumovat. A protože byl dost sladký, snížila jsem obsah přidaného cukru o třetinu. A místo vanilkového pudinku jsem samozřejmě použila ananasový. Zbyla mi i trocha čokolády, proto jsem ji využila i zde:-))) Je to neskutečná mňamka.
Americká buchta podle Lůcy
Poprvé v tomto roce jsem zašla nakoupit zásoby do naší prázdné ledničky. A nebylo toho málo. Paní pokladní se mě ptala: "To ani nevypadá, že by bylo po svátcích."
"No jo, když u nás se zas budou slavit narozeniny," povídám na to:-)
A u nás v práci je takový zvyk, že vždycky doneseme pro ostatní nějakou mňamku.
Zásoby nakoupeny, teď už jen se do pečení pustit. Jako první recept jsem si vybrala "Americkou buchtu podle Lůcy". Je velmi jednoduchá a moc dobrá, recept mi poslala jedna milá dáma jménem Lůca:-)))
"No jo, když u nás se zas budou slavit narozeniny," povídám na to:-)
A u nás v práci je takový zvyk, že vždycky doneseme pro ostatní nějakou mňamku.
Zásoby nakoupeny, teď už jen se do pečení pustit. Jako první recept jsem si vybrala "Americkou buchtu podle Lůcy". Je velmi jednoduchá a moc dobrá, recept mi poslala jedna milá dáma jménem Lůca:-)))
Ingredience:
4
celá vejce, 1 hrnek pískového cukru (pokud použijete třtinový, dejte jej méně, asi 3/4 hrnku), 2 hrnky polohrubé mouky, půl lžičky
skořice, 1 lžička kakaa, 1 prášek do pečiva, půlka hrnku oleje, cca 5-6 ks nastrouhaných
jablek.
Postup:
Vejce utřeme s hrnkem cukru, přidáme 2 hrnky polohrubé mouky smíchané s
práškem do pečiva, skořici, kakaem, olejem a promícháme. Přidáme nastrouhaná jablka, znovu promícháme a husté
těsto nalíjeme na vymazaný plech (já vložila pouze pečicí papír) a pečeme v mírně předehřáté troubě ( 180 stupňů, cca 60 minut).
Po upečení necháme vychladout. Buď ji jíte takto, nebo ji polijete rozpuštěnou čokoládou a posypete oříšky.
A takto vypadá, když ji polijete čokoládou a posypete oříšky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)