Dlouho jsem sbírala odvahu, než jsem se do šití triček pustila. A už jsem se ani neměla na co vymlouvat-materiál mám, stejně tak i stroje, střihy, takže hurá do práce. Nejprve vzniklo větší tričko, synovci sedí skvěle, ale musím ještě zvětšit výstřih. Zatím skrz něj hlavu dá, ale časem by to nebylo ono.
Poté vzniklo menší, mělo být pro staršího synovce. Tady už je jasné, že soudruzi z NDR někde udělali chybu. Tou bylo, že jsem využila ruský střih a nepřiměřila si jej k tomu prvnímu, který mám od
Mamas. Ve výsledku tedy vzniklo triko, u něhož už jsem byla na sebe pyšná, jak se mi dařilo, dokud jsem se nepodívala, jakou velikost držím v ruce:-))) Prý 158:-)))) Pak jsem si vzpomněla, jak holky na FB říkaly, že u ruských střihů se musí velikost odečítat, že nesedí mírami jako ty naše:-) Proč to píšu? Abyste pak někdy neudělaly stejnou chybu jako já:-) Volně stažitelných ruských střihů je na netu dost.
A nakonec mi zbyl už jen kousek traktůrkové látky, tak vznikla oboustranná čepice:-) Střih podle časopisu
Pepitta leden 2019.
Ačkoli je to vše velmi amatérské, klukům se líbí (ano, můžou za to traktory, bagry, kombajny:-), takže se určitě brzy do dalších pokusů pustím:-)
H.