Bojnice a okolí-Topolčianky

Opět jsme se neváleli u vody, to nás ani moc nebaví. I když je pravda, že asi tak za hodinku zamíříme na hodinku do termálních koupelí kousek pod hotelem, kde jsme ubytováni. Dnes jsme dopoledne zamířili do Topolčianek. A co tam najdete? Věhlasný hřebčín a bývalý rezidenční zámek československých prezidentů.
Začneme ale hřebčínem... Tedy abychom byli přesní  -Národným žrebčínem Topolčianky (s měkkým l).

Chovají zde araby, lipicány, slovenské teplokrevníky a huculy

 

Koníky jsme si všichni pomazlili:-)

Mladé jezdkyně si osedlaly lipicány

 

 

Přes krásný park jsme zamířili na zámek. Prohlídka se konala pouze v klasicistním křídle, kde měl svou pracovnu i T. G. Masaryk, v arkádových částech se nacházejí hotelové pokoje, pod nimi restaurace. Součástí areálu je i zámecká kaple užívaná nejen k církevním sňatkům, ale i k jiným obřadům a oslavám spjatými s křesťanskými svátky, je významným poutním místem.

Přes anglický park se dostanete ke klasicistnímu křídlu, vchod je ale z boční strany zámku

Renesanční nádvoří-za arkádami lze spatřit dveře-hotelové pokoje

Vlevo prohlídková část, jinak můžete zahlédnout nápis s označením restaurace

Tudy jsme vstupovali na prohlídku

Tatíček Masaryk v nadživotní velikosti

Zámek vlastnilo několik šlechtických rodin, naposledy se dostal do vlastnictví Habsburků, kteří jej měli v držení do roku 1918, poté se stal letním sídlem československých prezidentů. Poprvé jej navšvívil právě T. G. Masaryk v roce 1923 (aby zde nejen odpočíval, ale i pracoval). Sjížděli se za ním hosté, např. Karel Čapek. Posledním prezidentem, který využíval místní zámek jako prezidentské sídlo, byl Antonín Zápotocký. Ten poté zámek věnoval odborům.

V dobré společnosti:-)

 

Schodiště

Toto křídlo jsme prošli:-))))

 

 A už se se zámkem pomalu loučíme:-)

H.

Bojnická cesta do pravěku, Vodný svet, Prievidza

Dnes jsme zamířili do hlubin lidského dávnověku. V Muzeu pravěku v Bojnicích jsme prošli cestu místních neandrtálců, jejichž pozůstatky zde byly nalezeny, stejně jako mamuta. Byla zde i možnost projít se zde bosou nohou, ale protože bylo po dešti, nebyl by to úplně nejlepší nápad:-)

Jeden pravěký lovec:-) Líbí se mi, že všude v Bojnicích myslí i na děti a mají tu pro ně spoustu atrakcí, i když co se ceny týče...

Jeskyně

Jedna neandrtálčí mega hlava a můj manžel:-)

Hospoda v pravěku? Nenarazíme i na pravěké Tesco?:-)))

Šamanská jeskyně

Poté jsme se opět vrátili do civilizace a zamířili do místa zvaného Vodný svet-zde chovají pstruhy, kapry a nedávno i raky, ale po jednom menším znečištění toku díky místní továrně jim celý chov odešel do nebíčka.

Další nehoda je připravila o celty stanů

Totém a já:-) V pozadí restaurace ve tvaru korábu, kde podávají račí ocásky

Rybu si můžete chytit a kapra i odnést, pstruha vám zde zase upečou

 

Sádka se pstruhy

Jediný místní živý rak

 

Manžel si dal místní specialitu-račí ocásky, jak jsme se dozvěděli, jsou z dovozu-z Arménie. Porce vyšla na necelá 4 eura.

Piaristický klášter v Prievidzi

Do Prievidze jsme přijeli za krásného slunečného počasí, ale vše se rychle mělo změnit:-)

 

V klášteře, jehož součástí je kostel

Oltář a presbyterium

Byl nám umožněn i vchod do krypty, kde jsou pochováni místní piaristé i významní měšťané

V kryptě

Vchod do krypty

 

-

Pomník Slovenského národního povstání-jak je vidět, už bylo po dešti:-)

 Další výlety nás čekají i v příštích dnech, snad se někomu budou reportáže hodit při následné vlastní cestě do Bojnic:-)
H.

Naše dovolená v Bojnicích

V sobotu jsme vyjeli, ve čtvrtek plánujeme návrat. A co jsme zatím stihli? Kromě pár procházek v okolí jsme dnes zavítali také na místní zámek, vyrazili jsme do zoo a ztratili se v zrcadlovém bludišti. Pokud plánujete výlet na Slovensko, určitě zavítejte na toto úžasné místo:-)))

Výhled z našeho hotelového pokoje

Rajská zahrada u místního kostela na náměstí

Kostel sv. Martina na náměstí

Zadní pohled ze zahrady

Pohled na zámek při procházce místní zahradou

 

Takto fotí naše samospoušť:-)

Labutě a jejich mladé v zahradě

  

 

Pohřební vůz na nádvoří

Manžel si zakoupil povolení k focení v interiéru, naše skupina v zimní zahradě:-)

 

 

 

 

 

Andělský strop-každý andílek má prý jiný výraz tváře:-)

V této místnosti se oddává:-)

Navrácený vzácný oltář

 

Postel hraběte-dlouhá 2,3 metru:-)

 

 

Místnost s nově ustaveným lustrem, často pronajímaná na koncerty a jiné větší akce

Rodinná hrobka

Zde uchován poslední hraběcí majitel, zemřel bezdětný, zámek prodán Baťovi, v roce 1945 připadl státu

Tudy vede studna do jeskyně pod zámkem, kde je zdroj pitné vody

Hloubka přes 20 metrů

A posunuli jsme se jen o kapku dále do zoo

 

Panáčkující medvěd

Tyhle opice nás uchvátily svými ocasy

Tady zas kousek ocásku chybí

Na medvědy jsme se nemohli vynadívat...

...hlavně když macko blbnul s pneumatikou ve vodě

 

 

Některé potvůrky jsme málem nemohli najít:-)

Varan

Prazvláštní korytnačka, hlava je opravdu to divné vlevo

 

Motýlci občas přistáli někomu i na hlavně či ruce:-) Ale nám ne:-)))

 

Jeden už měl hlad, však bylo po dvanácté.-)))

Po medvědech nás fascinovali sprchující se sloni:-)

 

 

 

 

Pohled na zámek ze strany od zoo:-)

Na každém rohu stáli muží čí ženy v dobových kostýmech

S manželem jsme zamíříli do zrcadlového bludiště. Uprostřed na nás číhala zrádná zrcadla:-)

A proč máme na rukou rukavice? Abychom neuťapkali sklo:-)

 No a to by pro dnešek stačilo, pokračování zase příště:-)

H.