pátek 26. dubna 2013

Myšička Bertička

Jaro je tu a kolem mě se děti rodí jako o život (zajímavé spojení, že?). Proto vznikla další hračka, tentokrát pro holčičku. Ale jak již pár měsíců vím, jedna asi stačit nebude, těch holek kolem mě se narodí víc, uvidím, co ještě stihnu:-)
Inspiraci a návod jsem opět hledala v časopisu Marina 12/2010.
Tady Berta zaparkovala na klavíru.
Vidíte ten oduševnělý výraz?
Nyní už se přestěhovala na gauč.
A ještě jeden pohled zezadu:-)

neděle 14. dubna 2013

Balíky, traktory... potřetí, ale ne naposledy:-)

Už mám za sebou tematicky zaměřený klobouček, pastelkovník a již dva týdny ušitý batůžek, který však vkládám až nyní. A že by byla sada hotova? No to si nemyslím, ještě mi kus látky zbyl, jen zatím nevím, co z něj vytvořit, tak budu ráda, když mi poradíte:-)
 Na cesty i do polí...
 ...traktůrkové batohy se vždy hodí.
A důkaz toho, že jsou traktory i vevnitř:-)))

středa 10. dubna 2013

Pastelkovník - návod

Tentokrát velmi stručně, jak můj pastelkovník vznikl. Není na něm nic složitého a zvládne to každý, stačí si jen rozvrhnout, jak má v konečném výsledku vypadat.
Nejprve jsem si nastříhala hlavní látku (čtyři kusy 28 x 33cm -pokud chcete do pastelkovníku dostat omalovánku o formátu A4, ještě cca 3cm k delší straně přidejte). Poté jsem vždy dva kusy sešila tak, aby vynikl vzor.
 Na jednu dvojici (vnitřní část) jsem nažehlila ronopast, na druhou jsem při okraji přišila tenký vatelín (pastelkovník bude pevný, ale i měkký).
 
 A protože byl vnějšek "smutný", synovec mi pomohl vybrat stuhu, jíž jsem líc doplnila:-)
 Připravila jsem si budoucí šňůrky (nastříhány o délce 25cm a šířce 6 cm, ale to je na uvážení každého) a ucha (o něco větší a širší, také vyztužena ronopastem, aby byla pevná) .
Pastelkovník je jištěn i z boku suchým zipem (obdélníky na jeho připevnění mají rozměr 8 x 10cm).
Obdélníky na budoucí ucha a šňůrky složíme ke středu, přehneme přes sebe a nakonec sešijeme (podrobněji v návodu na velikonoční dekoraci). U patentek na suchý zip jsem postupovala jinak-přehnuto lícem k sobě podél delší strany, zde i sešito, přetočit a pak našijeme suchý zip, celé později přišijeme mezi lícové strany hlavních velkých látek, až je budeme sešívat dohromady, vyměřila jsem si 12cm od shora (ve stejné výšce přišijeme i druhou část suchého zipu na vnější stranu hlavní látky).
A nyní si připravíme vnitřní část. Z doplňkové látky jsem nastříhala obdélníky (šířka 33cm, výška 40cm, 20cm i jiné, záleží na uvážení). Nejprve jsem měla nachystáno pět kousků, ale jeden byl nakonec vyřazen:-) Přehneme je lícovými stranami k sobě, sešijeme spodní stranu (tu, která má 33cm). Protočíme a ještě jsem přejela rovným stehem horní okraj.
Rozložila jsem si budoucí kapsičky na vnitřní část, abych věděla, jak je uzpůsobit budoucím potřebám. Poté následovala fáze přišívání přihrádek na pastelky, Odměřila jsem si odstupy 2cm (tužka jde na fotce ještě vidět), to stačí i na hrubší pastelky. Pak teprve jsem celek připevnila k základu.
 
Nyní nastala fáze, kdy je zapotřebí dvě velké části přiložit lícovými částmi k sobě a šňůrky, ucha, patentky na suchý zip dát na své místo, ale zároveň vložit dovnitř, aby po přetočení ležely na svém místě:-) Tam, kde se nachází ucha, je lépe několikrát projet rovným stehem. Na boku jsem si nechala asi patnácticentimetrový otvor na přetočení. Ještě předtím jsem obstřila přečnívající části nejen s ronopastem a sestřihla rohy. Po přetočení stačilo produkt přejet na šířku patky, čímž zmizel i již výše zmíněný otvor.
Pokud jste došli až k tomuto bodu, vzniklo vám něco podobného, co mě:-)))

Balíky, traktory... tentokrát pastelkovník

Vojtíkové budou mít brzy svátek a pro toho našeho malého milovníka traktorů jsem musela z úžasných látek, o nichž jsem již psala, ušít další kousek do sbírky zemědělských strojů:-) Tentokrát se jedná o pastelkovník, jenž ještě musím naplnit, nejlépe traktůrkovými omalovánkami:-) Pastelkami jsou synovci zásobeni, tak aspoň některé z nich budou mít kam uskladnit:-)
A protože mi látek ještě dost zbylo, určitě brzy vložím další vyrobený kousek:-)





Fota nejsou nic moc, ale většinou šiju po večerech a fotky vznikají taky až tehdy, tak se za kvalitku omlouvám:-)))

sobota 6. dubna 2013

Domácí úkol-lívance

Ráno mi přišel e-mail od manžela, který tráví víkend v práci. Stálo v něm: "Pokud mi chceš dnes udělat radost, podívej se níže do přílohy." No já hloupá jsem ji otevřela a v ní...
seznam receptů na vdolky a lívance:-)))) (kde k němu přišel, to nevím)
Pěkně mě doběhl. Manipulace z jeho strany zabrala, pač co bych pro chudáčka pracujícího neudělala, že? Vybrala jsem si recept na lívance s ovesnými vločkami, tedy já je dělala bez těch vloček, neboť jsem s hrůzou zjistila, že už přede mnou do nich zavítali moli:-). Přísady jsem vložila do domácí pekárny a výrobu těsta nechala na ní. Pak už stačilo jen osmahnout v lívanečníku a obalit ve skořicovém cukru, neboť marmeládu už taky někdo zbaštil:-)
Ne že by to u nás bylo jako u snědeného krámu, ale manžel mluvil něco o úpravě svého jídelníčku. Jestli do něj patří i smažené sladké jídlo, si nejsem zrovna moc jistá:-))))

Ingredience:
350 g polohrubé mouky, 30 g droždí, 1 lžíce cukru, špetka soli, 2 žloutky, asi 0,6 l mléka, 50 g ovesných vloček, tuk, džem nebo skořicový cukr.
Postup:
V míse rozetřeme droždí s cukrem, lžící mouky a trošku vlažného mléka. Vločky si zalijeme šálkem mléka. K vykynutému kvásku přidáme sůl, žloutky, mouku a vlažné mléko a připravíme zahoustlé těsto. Po vykynuté do něj přimícháme namočené ovesné vločky. Pak již jen na vymaštěném lívanečníku (může být i normální pánvička) pečeme lívance. 
Pro ty, kteří používají na přípravu těsta pekárnu (jako třeba já), stačí do ní vše jen vložit (sušených kvasnic jsem přidala asi 2/3 sáčku) a počkat, až dojede program na jeho přípravu.
Podáváme s džemem nebo posypané skořicí - skořic.cukrem. 
Jenom ukázka toho, co mi vzniklo pod rukama:-) Vedle v kuchyni je toho celá mísa:-)))