Dnešní den byla jízda. Doslova. Však uvidíte.
Vždy máme věci rozloženy ve vestibulu kunínského zámku. Ani letos tomu nebylo jinak. Jen jsme se posunuli dál ode dveří, protože zde poprvé s námi prodávaly také dámy ze Slezské diakonie. Jejich sortiment byl ale jiný, takže jsme si vůbec nekonkurovali, což bylo skvělé.
Utěrky z vafloviny jsme do posledníhu kousku vyprodali.
I polštáře z veluru se našim zákazníkům líbily, takže určitě zase někdy ušiju další.
Tyto dvě fotografie pořídila Hanka Petrová ze SONSu. Takže jsem na nich zachycena i já. na spodní fotografii jsem se synovem, mojí pravou rukou dneška.
Co vše nabízely paní ze Slezské diakonie? Koukněte.
Naší mužské podpoře se nejvíce líbila dnešní Svatováclavská jízda. Mířila i do dalších měst v okolí, ale v Kuníně začínala i končila, pokud jsem to správně pochopila.
Auto a já:-) I když ve stínu.
Pronikli jsme i do útrob samotného zámku.
Kromě úžasné květinové výzdoby, jíž se zámek může každý rok touto dobou pochlubit, nás zaujaůa i výstava věnovaná samotné císařovně Sisi a jejímu osobnímu lékaři, rodáku z Nového Jičína.
Takže... vezmeme to od císaře pána:-)
A celou reportáž ukončíme císařovnou Elizabeth.
Kolik jsme nakonec během dnešního dne utržili? Celkem 10 140,- Kč (náš nový rekord). Tato částka poputuje na aktivity Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Novém Jičíně.
Pokud se zadaří, určitě ještě na nějakou akci pojedeme.
H.