Summer Mystery Quilt a jiné menší radosti

    Dnes mi synovec říkal: ,,Teto, víš, že jsi za celý říjen nevložila ani jeden příspěvek?" 

    Vím, ale nějak nebyl čas tvořit a fotit. Jak moudře náš Honza poznamenal, strejdovým úrazem na jaře započala řada neštastných příhod (to je název knihy spisovatele Lemony Snicketta, kterého máme moc rádi). Bohužel ještě neskončila. Takže vše teď nechávám plynout tak, jak věci přichází. A stíhám toho mnohem méně než dříve. Ale konec steskům, mrkneme, co se mi tu klube:-) 

    Začala bych tím, že se mi konečně podařilo sešít top Summer Mystery Quilt podle Edyty Sitar. Jeho části jsem zde už zveřejnila. Ještě jej budu prodlužovat, výsledkem bude deka na Vánoce pro moji mamku. Použité látky pocházejí odtud. Možná vám tam něco nesedí, jeden nedostatek byste našli, ale přišla jsem na něj až po došití a párat už jsem nechtěla.

    Zatímco já jsem pracovala na likvidaci zbytků zimního softshellu a červené montérkoviny, synovec se rozhodl vytvořit postavičku (Norbert podle vánočního čísla časopisu Pepitta pro rok 2020).

    Ještě je tedy neoděn, to snad zvládneme v zimě.

    Nakonec jedny šaty pro mě. Ale zvolila jsem na ně asi špatný materiál (polyester z Kössa), podle návodu měla být použita ramie. Takže mě stály hodně nadávání, upravování. Jsou oversize, šity podle Burdy Speciál 2/2022. I po úpravách je mám dost široké, ale to se snad při nošení s legínami nějak ztratí:-)

 

Přeji krásný podzim.

H.