Jedenáct do tuctu

Moje rodina je přirostlá k půdě již po několik generací a toto pokračuje i mým bratrem. Má slušný zvěřinec, který se nedávno rozrostl o dvě mlékodajky (jalovičky) a telátko.
Další přírůstky se objevily dnes ráno. V seně nás čekalo dvanáct podsvinčat. Bohužel příroda chtěla své a jedno brzy odešlo do vyšších sfér, neb při takovém počtu to naše prasnice nezvládla a jedno přilehla. Nicméně přeživší jsou nádherná, fotky nejsou nic moc, za kvalitu se omlouvám:-)))
První foto je ze včerejška, další dvě jsou dnešní:-)

 

     

 

Kam jenom ty penízky dám?

Přece do peněženky:-)
Na Vánoce jsem dostala krásnou novou kabelku, ale malou, takže má obří peněženka se do ní prostě nevejde. Zabrouzdala jsem Marinou 3/2011 a našla jsem zde postup na šitou šrajtofli:-) Vybrala jsem si krásnou látku, kterou jsem zakoupila zde. První pokus mohl začít.
Málokdy se mi nová věc napoprvé podaří, což právě nebyl tento případ. Svou zbrklostí jsem pokazila pár detailů, ale příště budu důslednější a výsledek se určitě projeví:-) Beru to jako výzvu pro příští pokus:-)

 

Andyho obleček

Kdo je Andy? Android. Vlastně tablet. Jeden takový dostala má švagrová od svého milého manžílka na Vánoce. Od září pilně studuje vysokou školu a bez technického zázemí to snad dnes už ani nejde. Aby nový pomocník dlouho vydržel a nepoškodil se, musel dostat svůj vlastní obleček šitý na míru:-)))

Nebylo to nic těžkého, stačilo Andyho poměřit, ustřihnout dva obdélníky, na jeden (nejlépe ten, který bude uvnitř) nažehlit výztuhu...přišít suchý zip...sešít boky...nakonec jsem vše obšila i ozdobným stehem, aby měl obleček šmrnc...a hotovo:-)))
Málem bych zapomněla! Jak mě správně švagr upozornil, u elektonického zařízení (tedy např. i u externích disků apod.) nepoužívejte magnetické zapínání!!!

Tady je výsledek:

 

Veselé krabičky pro naše nezbytnosti

 Kruci, pod stolem je pořád takový nepořádek! Nechtěně vrazíte nohou do jedné věci a z druhé strany vypadne něco jiného!

Taky to znáte? No a já se rozhodla tuto situaci nějak vyřešit. Zabrouzdala jsem pro inspiraci v časopise Marina 3/2011 a našla tam řešení přesně pro mě. Krabička. Malá nebo velká. K jejímu ušití je vhodné jako výztuž použít penefol, který jsem sice hned objednala, ale ještě nedorazil a já už jsem nedočkavá. Proto si ušiju alespoň prototyp. Vzala jsem tu nejpevnější výztuž, kterou jsem doma našla, a nažehlila ji na spodní část obdélníku. A taky na obvodový pás. Zbývající obdélník a obvodový pás, jež byly použity na vnitřek, jsem nechala bez výztuže.
Pak stačilo vždy sešít jeden obdélník s pásem, vložit lícem k sobě, okraje sešít, protočit, matracovým stehem zašít otvor na protočení. U kraje jsem použila ozdobný steh. A protože se hrany dost rozjížděly (no hold ještě nemám pořádnou výztuž:-))), v okrajích jsem vždy kousky hran sešila.
Práce byla jednoduchá a poměrně rychlá. Určitě ještě pár krabiček ušiju. Vypadají krásně a vesele:-)))

Sněhuláčkové podšálníčky

Je pátek večer a manžel má namířeno s kamarády na pivko. A já mám konečně klid na práci:-) Zbyl mi ještě kousek sněhuláčkové a červené puntíkaté látky, má oblíbená kombinace. No co s ním? Hodily by se podšálníky.
Nejprve jsem si nastříhala sněhuláčkové čtverce o velikosti 15 x 15 cm. A z červeného punťy jsem vytvořila čtverce o velikosti 21 x 21 cm. Jako výztuž pod jednotlivé obrázkové díly jsem využila sakon 14 x 14 cm. A další postup?
Výztuž jsem nažehlila na rub punťy a pak jsem zažehlila okraje barevné látky a vytvořila zkosené rohy podle následujícího postupu, ale paní na svém blogu používá ještě jeden způsob, který jsem ještě nevyzkoušela.. Pak už jen stačilo všít mé oblíbené sněhuláky:-)))
Ráno se manžel probudil a v kuchyni si všiml nových výrobků. Nejsou dokonalé, ale přesto byly pochváleny:-)))

Jablečný/ananasový řez

Co dalšího bych pro naše mlsné jazýčky upekla? Pro inspiraci jsem navštivila stránky www.mamincinyrecepty.cz, kde ráda hledám inspiraci nejen na pečení, ale i vaření. Zvolila jsem již jednou vyzkoušený recept pro jablečný řez. Ve vrchní vrstvu jsem místo jablek tentokrát použila pěkně vyzrálý ananas, který jsme koupili na Vánoce, ale stále jsme jej nestihli zkonzumovat. A protože byl dost sladký, snížila jsem obsah přidaného cukru o třetinu. A místo vanilkového pudinku jsem samozřejmě použila ananasový. Zbyla mi i trocha čokolády, proto jsem ji využila i zde:-))) Je to neskutečná mňamka.

Americká buchta podle Lůcy

Poprvé v tomto roce jsem zašla nakoupit zásoby do naší prázdné ledničky. A nebylo toho málo. Paní pokladní se mě ptala: "To ani nevypadá, že by bylo po svátcích."
"No jo, když u nás se zas budou slavit narozeniny," povídám na to:-)
A u nás v práci je takový zvyk, že vždycky doneseme pro ostatní nějakou mňamku.
Zásoby nakoupeny, teď už jen se do pečení pustit. Jako první recept jsem si vybrala "Americkou buchtu podle Lůcy". Je velmi jednoduchá a moc dobrá, recept mi poslala jedna milá dáma jménem Lůca:-)))

 

Ingredience: 

4 celá vejce, 1 hrnek pískového cukru (pokud použijete třtinový, dejte jej méně, asi 3/4 hrnku), 2 hrnky polohrubé mouky, půl lžičky skořice, 1 lžička kakaa, 1 prášek do pečiva, půlka hrnku oleje, cca 5-6 ks nastrouhaných jablek.

Postup: 

Vejce utřeme s hrnkem cukru, přidáme 2 hrnky polohrubé mouky smíchané s práškem do pečiva, skořici, kakaem, olejem a promícháme. Přidáme nastrouhaná jablka, znovu promícháme a husté těsto nalíjeme na vymazaný plech (já vložila pouze pečicí papír) a pečeme v mírně předehřáté troubě ( 180 stupňů, cca 60 minut).

Po upečení necháme vychladout. Buď ji jíte takto, nebo ji polijete rozpuštěnou čokoládou a posypete oříšky.

A takto vypadá, když ji polijete čokoládou a posypete oříšky