Když se blíží termín...

...makám jako divá:-)
Jednou v klubu u Otylky byla vystavena fotografie japonské panenky. Vypadala nádherně. Dokonce měla variantu s dlouhými štíhlými končetinami a s typicky slovanskými tvary:-) Na žádost snad všech členek klubu Otylka (vlastním jménem Dagmar) střih vypracovala a poskytla jej i nám ostatním. A když už jsme jej měly, byl už jen krůček k vyhlášení soutěže, kdy bylo nutno panenku ušít do konce října.
Na počátku vypadala takto...

 

 Nic moc, co? No tak přidáme vlasy a obličej...

 

Nakonec i oblečení, aby nenachladla:-)

 

 Termín jsem sice stihla, ale trošku jsem tu svou holčinu ošidila. Třeba o vytvarování obličeje, čas tlačil, termín jsem chtěla stihnout, tak jsem jej pouze vyšila. Jednu nožku má bohužel trošičku delší, nějak jsem si ji při přišívání nepohlídala. Nu což, ani my lidé nejsme symetričtí, že?:-)

Garderoba snad do Vánoc taky přibude, uvidím, jak to vyjde. Nicméně podle přiloženého střihu oblečky moc nesedí, jsou té mé panence trošku těsné. Ještě že je vycpaná dutým vláknem, díky tomu se do nich vejde:-) Příště zkusím větší velikost. 
A protože je to holka inteligentní a sečtělá, vytvořila jsem i obal na knihu, aby ji nepoškodila.

 

 Že kecám? No jasné, ten bude patřit úplně jiné majitelce:-) Vlastně ... v tuto chvíli jej již má.

 

 Přeložky obalu jsou přichyceny gumičkami, aby byly flexibilnější:-)
Ale aby bylo jasno, u nás se jen netvoří, občas vyrazíme i ven! Naposledy jsme o víkendu zamířili na Bílou horu a její rozhlednu. Kdo je to my? Já, manžel a náš pes Rusty.

Manžel fotil, proto jej nevidíte:-) A copak to drží náš mazlíček v puse? Že by doutníček? No to ne, to jen tak šikovně nosil klacík v tlamě:-)
Po rozhledně jsme zamířili ještě do arboreta, budoucí botanické zahrady. Kromě skal, na které se může lézt (což i někteří využili) byste zde mohli vidět i labyrint.

 

 

Ještě bych ráda upozornila milé čtenářky (nebo klidně i čtenáře) na blog mé letité kamarádky Katky, která píše reportáže nejen o cestách do míst, kam se většina z nás asi nikdy osobně nepodívá:-)

Na závěr pohled na našeho nového návštěvníka, sousedovic psa, který nám zlikvidoval několik malých kačenek. Že byste to do něj neřekli?

Nákupní tašky a jiné taškařice:-)

Dnes jsem na jednom blogu četla, že do Vánoc zbývá již pouze 56 dní. Kruci, to abych hejbla kostrou a pořádně přidala do tempa. Ještě mi schází vyrobit dost dárků pod stromeček (tedy vyrábím je samozřejmě jenom proto, abych pomohla Ježíškovi, jak to má chudák vše stíhat:-)

U Ajky jsem viděla parádní návod na nákupní tašku, prošívanou, na knoflík i na zapínání se zipem. Rozhodla jsem se jej vyzkoušet, máme v rodině osoby, které rády nakupují, proto jim budou věnovány. Každá je trošku jiná. Obrázky jsem nakoupila u Renatičky, látky jsou od různých prodejců, ale společný motiv petrolejových jehliček pochází ud Aromise. Záměrně jsem sáhla po tmavším odstínu, protože tyto tašky nejsou určeny pro něžné pohlaví.

 

 

 

 

 A ještě druhý kousek:-)

 

 

 

 

 

 A protože bylo krásné počasí, vzali jsme zahradní nářadí a šli jsme hrabat listí. Pak jsme jej naložili do malé vlečky zahradního traktorku. Co se to tam válí? A ještě křičí: "Mám málo listí, pořádně mě přikryjte!":-)

 

Honzík si hrabání listí užil po svém. Hrál si na krtečka:-)

Další den jsme vyrazili s manželem a psem na pole. Bratr sadil obilí.

 Zrovna zapadalo slunce...

 

 Můj stín je vlevo, manželův vpravo:-)

 

 Pohled na naše městečko z nejvyššího kopce:-)

Rusty taky řádil.

A nakonec jsme ještě navšívili podzimní tvoření v Honzíkově školce. Výrobky jsme si mohli odnést domů. Jeden dostala i teta Hanka (tedy já:-).

 

Toto je paní Maková. 

Pokračování mé tvorby můžete zhlédnout zase v dalším příspěvku, který se teprve chystá do vydání:-))) Děkuji za pozornost.

Pojďme si společně ušít deku-7. část

Uf, konečně. Po půl roce mám top domečkové deky hotový. Došila jsem poslední kousek skládačky, která se tímto odtajnila:-)

Pohled na sešitý celek...

 

Připadají vám barvičky nezvykle sladěné? To jsem celá já, mám ráda divočinu:-) A když jsem se na deku dívala již podesáté, říkala jsem si, že obsah vypadá jako orámovaný obrázek, v němž se skrývá malinkatý příběh. A proč ne, že?
Protože mi ne zcela vycházel materiál na lem topu, musela jsem tomu uzpůsobit rozměry, tudíž místo plánovaných 140 x 200 cm mám nyní 130 x 200 cm. I tak mi přijde dost velká (široká), tudíž mi to až tak nevadí:-)
A co teď? Že by prošít? Hmmmm, na to si netroufám, proto jsem oslovila jednu paní, která je v tomto směru profík, a na konci listopadu přijde "domečkovka" na řadu. Poté se opět pochlubím s již hotovou prací. Už aby to bylo:-)))

Babský sněm III.

Že jste je už viděli? Ano, máte pravdu. V poslední době jsem andělek našila opravdu hodně:-) Toto je snad už poslední várka, je čas se vrhnout zase na něco jiného:-)))

 

 Pipi, Sněhurka a Modřenka v akci:-)

 

 Tyhle holky jména nedostaly:-)))

Druhá andělka zleva razítko také dostala, jenom u nás řádil šotek a je schován na opačné straně křídel:-)))
Kromě nich jsem se v průběhu týdne pustila i do obalů na kapesníčky, moc se mi líbila myšlenka mít obal stejný jako kabelku, popř. dát jej někomu jako dárek, samozřejmě v souladu s barvičkami, které mají obdarované osoby rády.

 Na spodní fotce již můžete vidět, jak vypadají naplněné deseti papírovými kapesníčky.

Teď něco z rodinného houbaření. Minulý týden taťka přinesl největší pýchavku, jakou letos našel:-) Rozdělila se na menší části, které putovaly po příbuzných a k jedné mé kamarádce. U všech skončila na talíři v podobě řízků.

V pátek manžel zajel na houby, domů přivezl tuto hromadu v dvacetilitrovém kyblíku:-) Po očištění už se suší, časem z nich bude houbovka, kterou naši chlapi vaří ve velkém, pak se zamrazuje a v případě nouze (prázdné ledničky) se opět vytahuje.

A abych opět zakončila příspěvek něčím svým, manželovi jsem slíbila margotkovou bábovku. Mňam, doporučuji. Velmi snadná a rychlá příprava:-)))

 

 

Jen jsem do ní ještě přidala hrozinky, které v receptu chybí.

A to je pro tento týden vše. Děkuji za pozornost:-)

Podzim ve znamení giveaway:-)

Podzim, brzy je tma, chladno, neveselo, truchlivo. Tento čas si přece musíme nějak zpříjemnit. Já na jednom blogu narazila na několik zajímavých vybraných giveaway akcí. Já se rozhodla zapojit pouze do jednoho, konkrétně ke Klárce. Takže pokud máte chuť a chcete si zlepšit náladu, určitě nakoukněte, stačí kliknout na obrázek:-)

 

Babský sněm II.

"Nazdar holky, už jste slyšely o tom novém šamponu na vlasy?"

"Ne, povídej, je dobrý?"

...

 ...

Ä tak by ty (zatím) moje šťabajzny mohly breptat celý den. Jejich komunita se tentokrát pěkně rozrostla, vytvořila jsem jich rovnou deset. Já si nechala jednu, ostatní zavítají k novým majitelům, spíše majitelkám:-)
Některé z nich se oděly do podzimních barev, ale další již navlékly vánoční křídla. Nakonec se zde objevil i párek jarních květinových křídel.

 

 

 

A ještě ta jedna moje na svém novém útočišti pod dracenou:-) 

Hlavně ať se jim v nových domovech po sobě nestýská:-)