Krabička na krémy atd.

Pod mým konferenčním stolem zůstalo ještě kousek místa akorát na malou krabičku, do které vlezou krémy aj. vyšší věci. Opět jsem uplatnila návod popsaný v časopise Marina 3/2011, tentokrát ale jiný, protože zde byly uvedeny postupy dva. Toť výsledek, základna měří 16x16cm, výška stěn činí 15cm..
Poprvé jsem použila i penefol, takže dobře drží tvar. Tento materiál se mi moc zamlouvá, proto musím najít něco, nač jej ještě využít:-)

Další dárek pro vášnivou čtenářku

Znáte to. Co pořád nakupovat na svátky či narozeniny? Proč raději něco zajímavého nevytvořit? A tak přišel na svět další obal na knihu. Původně měly být látky umístěny opačně-korálová ven, béžová dovnitř, ale špatně jsem našila záložku. A vzhledem k tomu, že nesnáším párání, musela jsem se dané situaci přizpůsobit:-)
No a rozkvetla mi orchidea, takže jsem si neodpustila toto zátiší.

Na bonbonky, lízátka či penízky?

Děti rostou a kapsy u kalhot, mikinek či bund jim již nestačí. Také potřebují mít místo na všechny sladkosti od babiček, tet a dalších známých. Nebo na kapesné?
Proto jsem se inspirovala časopisem Marina (prosinec 2011) a ušila nejprve první, pak druhou, třetí a nakonec i čtvrtou kapsičku na krk. A jestli budou sloužit jako mini kabelka či peněženka, to už je na malých svištích, kterých je kolem mě již docela dost. Jednu jsem si nechala do zásoby pro nějakou ratolest mé kamarádky.
S prvním výtvorem se fotil můj synovec Honzík. Ale protože nemám svolení rodičů k uveřejňování celé postavy, musela být fotka lehce "oříznuta":-))) Málem mi kapsičku k dalšímu focení již nevrátil:-)))

 

Jedenáct do tuctu

Moje rodina je přirostlá k půdě již po několik generací a toto pokračuje i mým bratrem. Má slušný zvěřinec, který se nedávno rozrostl o dvě mlékodajky (jalovičky) a telátko.
Další přírůstky se objevily dnes ráno. V seně nás čekalo dvanáct podsvinčat. Bohužel příroda chtěla své a jedno brzy odešlo do vyšších sfér, neb při takovém počtu to naše prasnice nezvládla a jedno přilehla. Nicméně přeživší jsou nádherná, fotky nejsou nic moc, za kvalitu se omlouvám:-)))
První foto je ze včerejška, další dvě jsou dnešní:-)

 

     

 

Kam jenom ty penízky dám?

Přece do peněženky:-)
Na Vánoce jsem dostala krásnou novou kabelku, ale malou, takže má obří peněženka se do ní prostě nevejde. Zabrouzdala jsem Marinou 3/2011 a našla jsem zde postup na šitou šrajtofli:-) Vybrala jsem si krásnou látku, kterou jsem zakoupila zde. První pokus mohl začít.
Málokdy se mi nová věc napoprvé podaří, což právě nebyl tento případ. Svou zbrklostí jsem pokazila pár detailů, ale příště budu důslednější a výsledek se určitě projeví:-) Beru to jako výzvu pro příští pokus:-)

 

Andyho obleček

Kdo je Andy? Android. Vlastně tablet. Jeden takový dostala má švagrová od svého milého manžílka na Vánoce. Od září pilně studuje vysokou školu a bez technického zázemí to snad dnes už ani nejde. Aby nový pomocník dlouho vydržel a nepoškodil se, musel dostat svůj vlastní obleček šitý na míru:-)))

Nebylo to nic těžkého, stačilo Andyho poměřit, ustřihnout dva obdélníky, na jeden (nejlépe ten, který bude uvnitř) nažehlit výztuhu...přišít suchý zip...sešít boky...nakonec jsem vše obšila i ozdobným stehem, aby měl obleček šmrnc...a hotovo:-)))
Málem bych zapomněla! Jak mě správně švagr upozornil, u elektonického zařízení (tedy např. i u externích disků apod.) nepoužívejte magnetické zapínání!!!

Tady je výsledek:

 

Veselé krabičky pro naše nezbytnosti

 Kruci, pod stolem je pořád takový nepořádek! Nechtěně vrazíte nohou do jedné věci a z druhé strany vypadne něco jiného!

Taky to znáte? No a já se rozhodla tuto situaci nějak vyřešit. Zabrouzdala jsem pro inspiraci v časopise Marina 3/2011 a našla tam řešení přesně pro mě. Krabička. Malá nebo velká. K jejímu ušití je vhodné jako výztuž použít penefol, který jsem sice hned objednala, ale ještě nedorazil a já už jsem nedočkavá. Proto si ušiju alespoň prototyp. Vzala jsem tu nejpevnější výztuž, kterou jsem doma našla, a nažehlila ji na spodní část obdélníku. A taky na obvodový pás. Zbývající obdélník a obvodový pás, jež byly použity na vnitřek, jsem nechala bez výztuže.
Pak stačilo vždy sešít jeden obdélník s pásem, vložit lícem k sobě, okraje sešít, protočit, matracovým stehem zašít otvor na protočení. U kraje jsem použila ozdobný steh. A protože se hrany dost rozjížděly (no hold ještě nemám pořádnou výztuž:-))), v okrajích jsem vždy kousky hran sešila.
Práce byla jednoduchá a poměrně rychlá. Určitě ještě pár krabiček ušiju. Vypadají krásně a vesele:-)))