Ve víru oslav

Byl pátek podvečer. Na druhý den nás čekala jedna velká akce, oslava šedesátin tchána a sedmdesátin jeho tchyně. Zdlouhavé přípravy se blížily ke konci. Bylo nutno zabalit dárky, vymyslet něco smysluplného (pokud možno i vtipného) na přáníčka a zadělat na kváskový chleba.
Ale vezměme to popořádku. Nejprve se postaráme o dary-nedary. O ten nejzajímavější od nás se postaral manžel, jenž jej vymyslel a s pomocí velmi šikovného pana sklenáře i zrealizoval. Jeho cílem bylo vytvořit láhev v lahvi, ale tak, aby bylo možno se posléze dostat k obsahu bez totálního zničení obou sklenic. Nakonec se vše podařilo a výsledek je zde...

 

 

...zde vyfocen vrch a hrdlo, po otevření bude "obal" sloužit jako váza. V modré lahvi uvnitř se v době focení jistá tekutina ještě nenacházela, byla doplněna až na druhý den. Jednalo se o pěkně odleželou hruškovici:-)))
Posléze bylo zapotřebí připravit přáníčka. Ta jsem měla zakoupena od paní Marcelky, která vyrábí nádherné kousky na přání. Stačilo zadat, pro koho jsou a k jaké události, a pak už jen čekat na balíček. Bylo to krásné překvapení i pro mě. Texty jsem vytvořila den předem. Mám ráda, když do těchto malých dílek člověk vloží něco ze sebe, předtištěné mi přijdou dosti neosobní, člověk se pak už jen podepíše, ale tím to taky končí.

 

Co se týče babičky, dárek jsme jí předali už v březnu, proto se o něm ani nezmiňuju.
A nakonec trochu recese. Na plese jsme v tombole vyhráli čisticí sadu, ale hrozně mě pobavily přiložené rukavice. Okamžitě nás napadlo, že se budou tchánovi hodit na druhý den po oslavách, až všechen nepořádek bude muset uklízet. Takže jsme mu je zabalili a přiložili vzkaz, k jakému účelu jsou určeny.

A už chybí jen poslední věc, kterou jsem chtěla ještě v pátek stihnout. Pět dnů jsem si zakládala na domácí kvásek. Všechny bloggerky, k nimž chodím nakukovat, o něm píší a chválí kváskový chléb jako nejlepší delikatesu, tak jsem se do toho musela pustit taky. A měly pravdu. Takovou kůrčičku jsem už dlouho nejedla, a protože jsem zvolila variaci žitné a špaldové mouky, měla jsem i dobrý pocit z toho, že jsem udělala něco pro své zdraví. Recept jsem nalezla zde.

A toť pro tento týden vše. Je po oslavách, všichni akci přežili ve zdraví. Musím říct, že jsem se dnes dosti rozepsala, takže všem, kteří došli až sem, děkuji za pozornost:-)))

Na cesty i necesty

Co dělat, když má celý víkend pršet? No asi je jasné, že vyrazit ven nebude to pravé ořechové. Ačkoli v "mezideští" jsem musela alespoň vyvenčit psa:-)
Prolistovala jsem časopisy Marina a tam to bylo. Kabelka. Přesně taková, kterou nutně potřebuji. Hlavně abych mohla popruh hodit napříč přes druhé rameno, protože se za pěkného počasí chystám vyjet na kole do práce. Nosit na zádech batoh a pak se s ním odebrat např. do obchodu není moc trendy, proto jsem to vyřešila takto. A v kterém čísle jsem ji našla? 10/2010 pod názvem A proč ne?
Nutno říct, že to byl pro mě takový Mount Everest. K jeho dosažení bylo zapotřebí mnoha hodin i trpělivosti, ale s výsledkem jsem spokojená.

S focením jsem začala doma na chodbě...

 

...pak jsem se rozhodla, že ji naimpregnuji...

 ...nádherně svítilo slunce a kabelce to na sušáku moc slušelo...

 

...a skalka za ním už krásně rozkvétá...

 

 

 

 

...i když tulipány už to mají skoro za sebou:-)))

Den poté:-))) 

Dnes jsem poprvé kabelku vyvedla do společnosti, vlastně jen do práce. Již byla doplněna i o poslední prvky. Je pěkně naditá mými věcmi, takto nyní vypadá:

Kroupy měly roupy

Před chvílí se přes nás přehnala pořádná bouřka. A jak předpověď slibovala, tak se i stalo, kroupy dorazily i na naši zahradu.

A tady je důkaz:

 Jaké škody napáchaly, to teprve zjistíme.

Pojďme si společně ušít deku - 1. část

Takto se jmenuje projekt, který zorganizovala Anička, jež působí na Fleru pod nickem Anculinkah a svá díla podepisuje ANNabeLL. Cílem je do prosince vytvořit několik bloků se společným zadáním a posléze vlastním doplněním, jejichž sešitím nakonec vznikne ... hmmmmmmm, co by to mohlo být ... kupodivu deka, svým zaměřením domečková:-)))
Nejprve jsem se zdráhala, jestli do toho jít, přece jen člověk nikdy neví, jak mu vyjde čas, který je při této práce také důležitý, protože do určitého data musíte svůj blok vyfotit a vložit do klubu na Fleru k tomu určenému. A poté vám opět dorazí další obrázek, ...
No a toto je můj první výtvor:-) Trochu barevnější, než jsem původně zamýšlela, ale co, aspoň bude deka veselejší.

A zde je druhý blok, raději trochu jednodušší, aby to zas nebyla moc velká divočina:-)

 Malý synovec se mě ptal, kdo ji pak dostane, že by se hodila i jemu, neboť má doma jenom dvě:-)))

Myšička Bertička

Jaro je tu a kolem mě se děti rodí jako o život (zajímavé spojení, že?). Proto vznikla další hračka, tentokrát pro holčičku. Ale jak již pár měsíců vím, jedna asi stačit nebude, těch holek kolem mě se narodí víc, uvidím, co ještě stihnu:-)
Inspiraci a návod jsem opět hledala v časopisu Marina 12/2010.

Tady Berta zaparkovala na klavíru.

Vidíte ten oduševnělý výraz?

Nyní už se přestěhovala na gauč.

A ještě jeden pohled zezadu:-)

Balíky, traktory... potřetí, ale ne naposledy:-)

Už mám za sebou tematicky zaměřený klobouček, pastelkovník a již dva týdny ušitý batůžek, který však vkládám až nyní. A že by byla sada hotova? No to si nemyslím, ještě mi kus látky zbyl, jen zatím nevím, co z něj vytvořit, tak budu ráda, když mi poradíte:-)

 Na cesty i do polí...

 ...traktůrkové batohy se vždy hodí.

A důkaz toho, že jsou traktory i vevnitř:-)))

Pastelkovník - návod

Tentokrát velmi stručně, jak můj pastelkovník vznikl. Není na něm nic složitého a zvládne to každý, stačí si jen rozvrhnout, jak má v konečném výsledku vypadat.
Nejprve jsem si nastříhala hlavní látku (čtyři kusy 28 x 33cm -pokud chcete do pastelkovníku dostat omalovánku o formátu A4, ještě cca 3cm k delší straně přidejte). Poté jsem vždy dva kusy sešila tak, aby vynikl vzor.

 Na jednu dvojici (vnitřní část) jsem nažehlila ronopast, na druhou jsem při okraji přišila tenký vatelín (pastelkovník bude pevný, ale i měkký).

 

 A protože byl vnějšek "smutný", synovec mi pomohl vybrat stuhu, jíž jsem líc doplnila:-)
 Připravila jsem si budoucí šňůrky (nastříhány o délce 25cm a šířce 6 cm, ale to je na uvážení každého) a ucha (o něco větší a širší, také vyztužena ronopastem, aby byla pevná) .

Pastelkovník je jištěn i z boku suchým zipem (obdélníky na jeho připevnění mají rozměr 8 x 10cm).

Obdélníky na budoucí ucha a šňůrky složíme ke středu, přehneme přes sebe a nakonec sešijeme (podrobněji v návodu na velikonoční dekoraci). U patentek na suchý zip jsem postupovala jinak-přehnuto lícem k sobě podél delší strany, zde i sešito, přetočit a pak našijeme suchý zip, celé později přišijeme mezi lícové strany hlavních velkých látek, až je budeme sešívat dohromady, vyměřila jsem si 12cm od shora (ve stejné výšce přišijeme i druhou část suchého zipu na vnější stranu hlavní látky).

A nyní si připravíme vnitřní část. Z doplňkové látky jsem nastříhala obdélníky (šířka 33cm, výška 40cm, 20cm i jiné, záleží na uvážení). Nejprve jsem měla nachystáno pět kousků, ale jeden byl nakonec vyřazen:-) Přehneme je lícovými stranami k sobě, sešijeme spodní stranu (tu, která má 33cm). Protočíme a ještě jsem přejela rovným stehem horní okraj.

Rozložila jsem si budoucí kapsičky na vnitřní část, abych věděla, jak je uzpůsobit budoucím potřebám. Poté následovala fáze přišívání přihrádek na pastelky, Odměřila jsem si odstupy 2cm (tužka jde na fotce ještě vidět), to stačí i na hrubší pastelky. Pak teprve jsem celek připevnila k základu.

 

Nyní nastala fáze, kdy je zapotřebí dvě velké části přiložit lícovými částmi k sobě a šňůrky, ucha, patentky na suchý zip dát na své místo, ale zároveň vložit dovnitř, aby po přetočení ležely na svém místě:-) Tam, kde se nachází ucha, je lépe několikrát projet rovným stehem. Na boku jsem si nechala asi patnácticentimetrový otvor na přetočení. Ještě předtím jsem obstřila přečnívající části nejen s ronopastem a sestřihla rohy. Po přetočení stačilo produkt přejet na šířku patky, čímž zmizel i již výše zmíněný otvor.
Pokud jste došli až k tomuto bodu, vzniklo vám něco podobného, co mě:-)))