Nedělní pečení

V sobotu jsem si všimla, že už máme na zahrádce krásně dozrálý rybíz. Nastal tedy čas s ním něco provést. Na mých oblíbených stránkách jsem si našla recept na bublaninu s ovocem, navíc jsem ale k receptu přidala kelímek jogurtu a půl sáčku kypřicího prášku, aby bublanina pěkně "naběhla".

 

 

Oběd pro nás dnes vaří mamka, takže na mě je úkol upéct nějakou odpolední či večerní svačinku. Sáhla jsem po své nejpoužívanější Velké domácí kuchařce a našla si recept na sekanou po vesnicku, je tak dobrá, že peču rovnou z dvojité dávky.

Ingredience základního receptu:
400g směsi mletého vepřového a hovězího masa
1-2 vejce
1 žemle

smetana nebo mléko na navlhčení žemle
sůl, mletý pepř, 1/2 lžičky drceného kmínu
směs bylinek (petrželka, pažitka, bazalka, oregáno apod.)
1/2 mrkve
malý kousek celeru (ten s radostí vynechávám)
1 cibule
1-2 stroužky česneku
1 lžíce hladké mouky

Postup:
Mleté maso smícháme s vejci, navlhčenou žemlí, solí, kořením, nadrobno nakrájenou směsí bylinek.Mrkev, celer, cibuli nakrájíme na kostičky a přidáme do směsi. Prolisujeme česnek, smícháme s moukou a rovněž vložíme do mísy (tuto část dělám každou zvlášť a ničemu to nevadí, moukou pouze zasypávám celou směs a podle hustoty se rozhodnu, jestli ještě přidám).
Z hmoty vytvarujeme v pekáči šišku, podlijeme vodou, přikryjeme. Vložíme do středně předehřáté trouby (nejprve jsem ji měla nastavenou na 220 stupňů, asi po půl hodině jsem zeslabila na 220 stupňů) a po 25 minutách sekanou odkryjeme. A pak už pečeme do zezlátnutí. 
Jako přílohu podáváme bramborovou kaši (pokud ji jíme za tepla), nebo chleba, když už je vychladlá.

 

Pokud se také do těchto receptů někdy pustíte, litovat nebudete. Předem přeji dobrou chuť.

Pojďme si společně ušít deku-2. část

aneb Jak se mi nedařilo

Zadání na měsíc červen- největší panel se dvěma domečky a jeden úzký doplňkový pruh založený jen na naší fantazii (au, já vlastně žádnou nemám, tak i tentokrát jsem zavítala na blog, který nám doporučila naše šéfka Anička, jež našla aplikaci jablíček).
Začala jsem doplňkovým panelem, mylně jsem se domnívala, že to bude snazší a rychlejší:-) Už od počátku se mi nějak nedařilo. U vyšívacího stehu se mi zasekla látka do dolního podavače, pak jsem malou dírku maskovala nášivkou, nakonec jsem našila aplikace jablíček a po přežehlení napařovací žehličkou, když mi ukáplo trochu vody, jsem zjistila, že jedna z látek mi pouští barvu. No prostě radost. Nicméně panel je hotový a dále do něj zasahovat nebudu. Přece mám před sebou ještě největší panel:-)

 

 

 

Kouzelnický plášť a klobouk-návod

Blíží se léto a synovci za pár týdnů vyrazí na tematicky laděný tábor, tentokrát mají rodiče sobě i dětem obstarat kouzelnické či čarodějnické kostýmy. Nejprve jsem šla do osvědčeného papírnictví, zrovna běžela akce na kostýmy, asi výprodej po maškarním. Na skladě měli všechno možné, jen ne to, co jsem potřebovala, ale byli ochotni mi zboží objednat. Nakonec dorazil pouze jeden oděv, druhý jsem musela stvořit sama. Materiál jsem nakoupila zde, zrovna mají akci na hvězdičkované látky.
Jakmile materiál dorazil, švagrová poměřila kostým pro staršího synovce a upravila rozměry na mladšího, tříletého sourozence. Stačilo obkreslit límec a klobouk na materiál a už se mohlo téměř šít. Nakonec jsem si raději udělala i střih, kdyby zase někdy bylo zapotřebí.

 

Límec jsem vystřihla dvakrát na látku s velkými hvězdami, tu jsem použila i jako podšívku do klobouku, takže i ten bylo nutno dvakrát připravit. A dvakrát z látky s malými hvězdičkami na vnějšek kouzelníkovy čepice. Z téže látky jsem zpracovala obdélník na plášť o rozměrech 120x70cm.
A budoucím pláštěm také začnu. Přežehlila jsem si všechny strany dvakrát a rovným delším stehem přešila dvě kratší strany a jednu delší.

 

Zbylý dlouhý kraj pláště bude obsahovat tunýlek pro budoucí stuhu na zavazování.

Stuhu provlékneme, plášť díky ní nařasíme do délky límce, který jdeme sešít nyní.
Takže na jednu stranu límce nažehlíme ronoplast, já měla gramáž 140g. Lícovými stranami sešijeme obě části límce k sobě, ale na rovné hraně necháme i otvor na protočení. Zbylý ronopast a látku jsem odstřihla, ale ne v této části kvůli sešívání. Otočit, sežehlit, projet okraje na šířku patky rovným stehem.

Je čas přiložit přes sebe nařasenou část pláště a rovnou část límce, sešpendlit a prošít.

 Půlka práce za námi, už zbývá pouze vytvořit klobouk. Máme nastříhaný materiál. Na látku s velkými hvězdami nažehlíme ronopast či jinou výztuž.

Dáme materiál lícovými stranami k sobě a rovné strany sešijeme. Na jedné straně však necháme asi 8cm velký otvor na budoucí přetočení klobouku.

Nyní to samé (ale bez otvoru) provedeme na látce, která bude tvořit vnější část klobouku, u mě je to látka s malými hvězdičkami.

Do takto sešitého bloku vložíme připravenou podšívku,  velké a malé hvězdy na sebe "hledí" lícovými stranami. Spodní část klobouku sešijeme, hlídáme si, aby boční švy byly přiloženy u sebe. Opět přebytečnou látku a výztuž odstřihneme.

 

Nastal čas přetočit vše skrz otvor v podšívce.

Otvor ručně či na stroji zašijeme.

 Materiál si upravíme a ještě při dolním okraji na šířku patky prošijeme, aby nám později nedělal neplechu. Tento klobouk má tu výhodu, že pokud má dítě menší hlavu, lze okraje přehnout, čímž se obvod hlavy zmenší, a kouká na nás podšívková část, proto jsem ji dělala také ze vzorované látky.

A toto je výsledek.

A protože jsem dnes při tom deštivém počasí byla opravdu pilná, upekla jsem i chleba z žitného kvásku, odkaz na recept můžete najít v předchozím článku.

 

To jest pro tento týden vše. Děkuji za pozornost:-)))

Ve víru oslav

Byl pátek podvečer. Na druhý den nás čekala jedna velká akce, oslava šedesátin tchána a sedmdesátin jeho tchyně. Zdlouhavé přípravy se blížily ke konci. Bylo nutno zabalit dárky, vymyslet něco smysluplného (pokud možno i vtipného) na přáníčka a zadělat na kváskový chleba.
Ale vezměme to popořádku. Nejprve se postaráme o dary-nedary. O ten nejzajímavější od nás se postaral manžel, jenž jej vymyslel a s pomocí velmi šikovného pana sklenáře i zrealizoval. Jeho cílem bylo vytvořit láhev v lahvi, ale tak, aby bylo možno se posléze dostat k obsahu bez totálního zničení obou sklenic. Nakonec se vše podařilo a výsledek je zde...

 

 

...zde vyfocen vrch a hrdlo, po otevření bude "obal" sloužit jako váza. V modré lahvi uvnitř se v době focení jistá tekutina ještě nenacházela, byla doplněna až na druhý den. Jednalo se o pěkně odleželou hruškovici:-)))
Posléze bylo zapotřebí připravit přáníčka. Ta jsem měla zakoupena od paní Marcelky, která vyrábí nádherné kousky na přání. Stačilo zadat, pro koho jsou a k jaké události, a pak už jen čekat na balíček. Bylo to krásné překvapení i pro mě. Texty jsem vytvořila den předem. Mám ráda, když do těchto malých dílek člověk vloží něco ze sebe, předtištěné mi přijdou dosti neosobní, člověk se pak už jen podepíše, ale tím to taky končí.

 

Co se týče babičky, dárek jsme jí předali už v březnu, proto se o něm ani nezmiňuju.
A nakonec trochu recese. Na plese jsme v tombole vyhráli čisticí sadu, ale hrozně mě pobavily přiložené rukavice. Okamžitě nás napadlo, že se budou tchánovi hodit na druhý den po oslavách, až všechen nepořádek bude muset uklízet. Takže jsme mu je zabalili a přiložili vzkaz, k jakému účelu jsou určeny.

A už chybí jen poslední věc, kterou jsem chtěla ještě v pátek stihnout. Pět dnů jsem si zakládala na domácí kvásek. Všechny bloggerky, k nimž chodím nakukovat, o něm píší a chválí kváskový chléb jako nejlepší delikatesu, tak jsem se do toho musela pustit taky. A měly pravdu. Takovou kůrčičku jsem už dlouho nejedla, a protože jsem zvolila variaci žitné a špaldové mouky, měla jsem i dobrý pocit z toho, že jsem udělala něco pro své zdraví. Recept jsem nalezla zde.

A toť pro tento týden vše. Je po oslavách, všichni akci přežili ve zdraví. Musím říct, že jsem se dnes dosti rozepsala, takže všem, kteří došli až sem, děkuji za pozornost:-)))

Na cesty i necesty

Co dělat, když má celý víkend pršet? No asi je jasné, že vyrazit ven nebude to pravé ořechové. Ačkoli v "mezideští" jsem musela alespoň vyvenčit psa:-)
Prolistovala jsem časopisy Marina a tam to bylo. Kabelka. Přesně taková, kterou nutně potřebuji. Hlavně abych mohla popruh hodit napříč přes druhé rameno, protože se za pěkného počasí chystám vyjet na kole do práce. Nosit na zádech batoh a pak se s ním odebrat např. do obchodu není moc trendy, proto jsem to vyřešila takto. A v kterém čísle jsem ji našla? 10/2010 pod názvem A proč ne?
Nutno říct, že to byl pro mě takový Mount Everest. K jeho dosažení bylo zapotřebí mnoha hodin i trpělivosti, ale s výsledkem jsem spokojená.

S focením jsem začala doma na chodbě...

 

...pak jsem se rozhodla, že ji naimpregnuji...

 ...nádherně svítilo slunce a kabelce to na sušáku moc slušelo...

 

...a skalka za ním už krásně rozkvétá...

 

 

 

 

...i když tulipány už to mají skoro za sebou:-)))

Den poté:-))) 

Dnes jsem poprvé kabelku vyvedla do společnosti, vlastně jen do práce. Již byla doplněna i o poslední prvky. Je pěkně naditá mými věcmi, takto nyní vypadá:

Kroupy měly roupy

Před chvílí se přes nás přehnala pořádná bouřka. A jak předpověď slibovala, tak se i stalo, kroupy dorazily i na naši zahradu.

A tady je důkaz:

 Jaké škody napáchaly, to teprve zjistíme.