Šití pro dobrou věc- 7. ročník

Dnešní den byla jízda. Doslova. Však uvidíte. 

 

 

Vždy máme věci rozloženy ve vestibulu kunínského zámku. Ani letos tomu nebylo jinak. Jen jsme se posunuli dál ode dveří, protože zde poprvé s námi prodávaly také dámy ze Slezské diakonie. Jejich sortiment byl ale jiný, takže jsme si vůbec nekonkurovali, což bylo skvělé.

Utěrky z vafloviny jsme do posledníhu kousku vyprodali.

I polštáře z veluru se našim zákazníkům líbily, takže určitě zase někdy ušiju další.

 

 

Tyto dvě fotografie pořídila Hanka Petrová ze SONSu. Takže jsem na nich zachycena i já. na spodní fotografii jsem se synovem, mojí pravou rukou dneška.

Co vše nabízely paní ze Slezské diakonie? Koukněte.

 

 

Naší mužské podpoře se nejvíce líbila dnešní Svatováclavská jízda. Mířila i do dalších měst v okolí, ale v Kuníně začínala i končila, pokud jsem to správně pochopila.

 

 

 

Auto a já:-) I když ve stínu.

 

 

Pronikli jsme i do útrob samotného zámku.

 

 

 

Kromě úžasné květinové výzdoby, jíž se zámek může každý rok touto dobou pochlubit, nás zaujaůa i výstava věnovaná samotné císařovně Sisi a jejímu osobnímu lékaři, rodáku z Nového Jičína.

Takže... vezmeme to od císaře pána:-) 

 

 

 

A celou reportáž ukončíme císařovnou Elizabeth.

 

Kolik jsme nakonec během dnešního dne utržili? Celkem 10 140,- Kč (náš nový rekord). Tato částka poputuje na aktivity Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Novém Jičíně.

 

Pokud se zadaří, určitě ještě na nějakou akci pojedeme.

 

H.